Jak stavíme tábor III.

Do tábora zbývá více než měsíc a tak si můžeme říci, jak taková stavba vůbec probíhá.

V týdnu, kdy má začínat tábor, se aktivity rozjednou na plné obrátky.

Hned zkraje týdne jsou velice aktivní Včeličky a Sedmikrásky: jejich pomoc při hrabání tábořiště a jeho úklidu pro vlastní stavbu je neocenitelná.

Další jejich pomocí je vlastní vyměřování tábořiště: musí vzít v úvahu rozložení a skladbu družin, hlavní dopravní tahy v tábořišti směrem k významným centrům, jako je kuchyň a jídelna, umývárna, záchody a ohniště a hlavně polohu stožáru jako dominanty celého táborového náměstíčka. Fakt je ten, že zpočátku můj názor, že stožár je první věcí co se má postavit, nebyl přijímán s velkým nadšením, nebojím se dokonce napsat, že jsem zaregistroval i jisté pochyby, ale nakonec jsem ustoupil na přijatelný kompromis s určením místa stožáru jako první věci a jeho slavnostní vztyčení jako poslední, obvykle v neděli dopoledne.

Skutečně budoucí tábořiště ožije ve středu odpoledne, kdy se navozí podsady a další dřevěné stavby z úložiště u Radka. Je to pořádná práce a pořádně prověří naše svalové hmoty, ale síly máme nastřádáno za rok spousty.

Čtvrtek je ve znamení stavby podsad: nejdříve je nanosíme na vytyčená místa a pak týmy s kladivy sbijí dohromady. Po sbití podsad je nutno přinést postele: u áček jsou již sbité a protože jsou šity přímo na míru určitému stanu a určité poloze ve stanu, je nutno dodržovat začkovací kód podsad a postelí: jeho základem je postavit se tak, že jsem ve stanu směrem k dveřím a pak se podsadové díly popisují proti směru hodinových ručiček,
tj. ty boční stěny stanu dostanou kód skládající se z čísla a písmene a nebo b, přední a zadní část pouze číslo, neboť jsou snadno rozeznatelné. Speciální stany jako Jumbo číslujeme zvlášť, jako 1J. Kód píšeme nesmazatelnou fixou doprostřed stěny podsady nebo postele tak, aby byla zachovaná i při poškození. Poté přijde řada na postavení konstrukce stanu: ta je trochu citlivější na zacházení, neboť musí být lehká, aby vydržela a zároveň pevná, takže ji musí nasazovat na podsadu dobře sehraná dvojice. Jakmile je přibitá k podsadě, rychle se na ní natáhne stan, který ji zpevní a už se o ní nemusíme bát. Stan připevníme na rozích, zbytek si dodělají budoucí obyvatelé.

U jehlanů je postavení konstrukce pro plachtu trochu jiné: u áček konstrukce sbíjíme hřebíky, zde je svazujeme provázkem, takže je nutno ve vrcholu konstrukce svázat čtyři tyčky pevně, tak, aby nevzniklo takzvané týpý, tj. uvolněný vrchol, který pak brání pěknému položení plachty a tím ve vrcholu vzniká otvor, kudy prší.

Konstrukce plachty je důležitou částí stanu, neboť také slouží k zavěšení ramínka s kroji.

Během čtvrtka se ještě někdy stihnou další věci, které normálně děláme v pátek: je to kopání různých jam a příprava místa pro kadibudky. Kadibudky máme pěkné a dokonalé, zkrátka takové, že vidina jejich návštěvy vysoce převyšuje neochotu cesty kouskem lesa za temné noci i pro menší členy. Nejdříve jsme trochu experimentovali s tábornickým způsobem záchodů, ale nakonec jsme přešli ke kadibudkám. Jednak jsou pohodlnější a jednak jsme je získali z ouběnického závodiště. Bohužel nám je nenechaví houbaři poničili a nakonec ukradli, takže jsme rádi přivítali nabídku Mudrcova dědy na jejich 2 následníky. Povedly se vskutku výstavně a jsou naší chloubou.

Postavit kadibudku znamená vykopat pořádnou jámu. Musí vydržet nápor táborníků během dvou týdnů a zároveň denního zasypávání pískem a desinfekce Chloraminem. Kopání jámy sice na první pohled nevypadá na oblíbenou činnost, ale pravý opak je pravdou a výsada vykopat jámu je značně oceňována. Jeden rok jsme ji přenesli i na tatínka Máři, který tuto příležitost uchopil pevně za pačesy a na jeho jámu se slzou v oku vděčně vzpomínáme. Na připravenou jámu položíme trámy, na které pevně usadíme kadibudky.

Neméně důležitou je i úprava okolí kadibudky. To mají na starosti Sedmikrásky a Včeličky po příjezdu, kdy pěkně umetou přístupové cesty a ozdobí je šiškami a mechem. Samotný vnitřek kadibudek nepřijde přitom zkrátka: je to pravé místo pro plakáty sportovních hvězd, tj. SK Slavie a zbylé místo vyplňuje zajímavé čtení v podobě skautských vtipů.

Zde zatím skončíme, v další části si povíme o dokončení tábora.