Maruščin maturák v Lucerně

Je to tady, plesová sezóna začala a nám se opět zachtělo tance, zábavy a společenského povyražení. K tomu všemu a k mnohému dalšímu jsme měli možnost na maturitním plese Marušky, který se konal ve společenském sále pražské Lucerny dne 27. 1. 2010.

Kdo by to řekl, že již tolik našich členů má za sebou vrchol středoškolského studia. Je tomu tak, další a další členové a členky dozrávají do maturitních šatů, k šerpám a ke slavnostnímu přípitku. Nuže tedy, vydali jsme se v poměrně hojném obsazení do prostor velkého kulturního sálu Lucerny v Praze. Vše se obešlo bez zbytečných průtahů, vstup byl hladký a nikdo nemusel vysvětlovat, proč nemá lístek, protože ty byly zajištěny. Došlo na velkou úpravu především dámských garderob. Bohužel jsme se k této činnosti musely uchýlit na, už tak dost plné, toalety. Vše tedy probíhalo v poněkud stísněných podmínkách, kdy ještě mnohé z přítomných dam musely nutně k umyvadlu, jehož prostor se nám velice hodil jako odkládací. Nicméně jsme pak všechny byly oslňující a krásné. Po odložení věcí do šatny už mohla započít všechna zábava maturitního plesu.

Následovala tedy tradiční část všech maturitních plesů, postupné představení maturitních tříd, předtančení, které mnohé z nich pojaly jako vtipné scénky inspirované příhodami, či jen proudem času. Jako ozvláštnění jsme měli možnost sledovat a obdivovat vystoupení profesionálních tanečních párů, nebo tanečních skupin, v nichž figurovali členové z řad maturantů. Bylo to oslňující, ačkoli trochu dlouhé, tak nádherné. Následovala krátká přestávka určená k tomu, aby se maturanti mohli připravit na šerpování. To probíhalo, vzhledem k tomu že bylo více tříd, poněkud netradičně v kroužcích, kdy třídní učitelé obcházeli jednotlivé studenty a předávali jim šerpu společně s květinou. Po tomto ceremoniálu a slavnostním přípitku byl prostor pro sólo s třídními učiteli následované dalším sólem, tentokrát s rodiči.

Pak se již zábava rozjela na plné obrátky. Tančilo se, tančilo, hudba hrála a všichni se bavili. Sál byl sice poměrně velký, ale přesto docházelo k mírným kolizím mezi tančícími páry. Během veselení se jsme měli čas navštívit i místní bar, který skýtal občerstvení v podobě pití rozličného. Od tradičních nápojů k míchaným, kde se objevovaly jak ty alkoholické, tak ve variantě bez alkoholu. Večer se nachýlil, muzikanti z kapely se s námi rozloučili a pouštěla se reprodukovaná hudba. I na tento druh jsme se ještě nějakou dobu pobavili, zatančili, pořídili pár fotek a postupně se rozcházeli. Někteří do víru noční Prahy, jiní do příjemného azylu Mudrcova bytu, kde jsme přespali a ráno jeli domů.

Terka