Kachněte maturák

Kachně a její maturák – 25. 1. 2008

Éra maturitních plesů, která začala před mnoha lety tím Tomovým, stále pokračuje:-)

Nominovány na letošní zkoušku dospělosti byly Kachně a Terka. Na Terky maturák se bohužel naše šnečí osazenstvo nevešlo, a tak vám trochu poreferuji o maturáku Kachněte. Tedy jestli se vůbec dospělé maturantce dá ještě říkat Kachně...

Maturitní ples se konal 25. 1. 2008 v Březnici. Před nástěnkou (tradičním místem našich srazů) se tentokrát sešla tato silná sestava: Tom, Zlatka, Dáda, Soňa, Kyslík, Pepa, Lucka a Nekča. Trochu mě sice znervózňovalo, že jsem měla o 2 lístky víc, než byl náš počet, ale se rčením: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, jsme vyrazili ku Březnici. Ačkoliv já bych tedy do březnického kulturního domu netrefila, naši dva řidiči (Tom a Pepa) tam dojeli bez bloudění a navíc včas.

Když nás ramenatí ochránci pořádku vpustili dovnitř, hned jsme uviděli Kachně. Pány to možná nebude zajímat, ale pro druhou část čtenářů (než uvidíte fotky) – Kachně byla samozřejmě krásná (nebo spíš samozřejmě nejkrásnější) – v dlouhých jednodílových šatech s korálky (barvy asi šampaňské) připomínala mnohem víc labuť než kachně:-) Po tomto důležitém přivítání jsme pak čekali, až maturák začne. Stihli jsme si odložit kabáty, koupit pití a pobavit se s tombolou. Výherní byl každý lístek (kvalita cen občas pokulhávala, viz později), takže jsme neodolali a ulehčili peněženkám. Mimochodem březnický kulturák je docela hezký a je to příjemná změna po všech těch maturácích příbramských. Pepu potěšila červeno-bílá výzdoba, nás ostatní fakt, že se na parketě dalo docela volně tancovat.

Strategicky jsme zaujali místa na balkóně u zábradlí a trpělivě se tam mačkali, abychom měli ten nejlepší výhled. Konečně to začalo... Proslovy předsedkyně rady rodičů, moderátora a studentek, představení kapely (Dlouhá noc – návštěvníkům Kyslíkova maturáku netřeba představovat) a slavnostní předtančení. Jednak předtancovávaly profesionálky a jednak maturantky a jeden maturant. Důmyslné bylo, jak ztuhlé dívky probouzel přivoněním k růži. Při tradičním šerpování jsme volný čas trávily tréninkem svého hlasového ústrojí a vítáním se s Míšou-Bambulí.

Konečně byla na řadě Kachně. Když si šla pro šerpu, růži a šampaňské, opravdu mohutně jsme tleskali a křikem ji povzbuzovali celou cestu po červeném koberci. Proto nás naštval moderátor, který za chvíli přisoudil největší potlesk dívce jiné, která tedy rozhodně za aplausu nedocházela.

Pak už následoval zlatý déšť, sólo s profesory a rodiči a taky volná zábava. Oprášili jsme podpatky a vrhli se do víru tance. Tomáš měl s sebou foťák a jistota, s kterou neváhal jít zcela dopředu a tvářit se jako profesionální fotograf, mi připomínala Koumákovu školu:-) (Koumák s námi bohužel nebyl, protože se ještě necítil zcela zdráv...)

Půlnoční překvapení bylo na styl večerníčků. Pak jsme ještě chvíli tancovali a vydali se domů. Vezli jsme si samozřejmě svoje ceny z tomboly – vyzdvihla bych zejména make-up, který vyhrál Kyslík. Pudr byl sice hezký, ale evidentně myšlený pro černošku:-) Jinak se to u našeho stolu hemžilo balónky, knoflíky pro štěstí, reklamními taštičkami, půllitry apod.

Zřejmě poslední šnečí maturák skončil a nezbývá než popřát maturantkám hodně štěstí při té takzvané zkoušce dospělosti.