úvodní » Tábory » O táborech » Tábor 2014 - Cesta kolem světa


Tábor 2014 - Cesta kolem světa

Asi znáte příběh o tom, jak se Willy Fog a jeho přátelé rozhodli vydat na cestu kolem světa. Ale věděli jste, že mu při tom pomáhali višňovští skauti? Ne? Tak tedy pozorně čtěte, jak to ve skutečnosti bylo.

Všechno to začalo poslední neděli v červnu. Ve višňovské klubovně se před našimi zraky Willy Fog vsadil, že zvládne objet svět za 80 dní. Samozřejmě jsme se rozhodli, že ho podpoříme a pojedeme s ním.

Cesta započala v Londýně, který byl zároveň i naší cílovou stanicí. Hned jsme se tedy vydali na cestu a přitom si měli vyzvednout peníze a doklady. Bohužel nás zastihl typický anglický déšť, což nám mírně zkomplikovalo cestu za penězi a doklady, přesto se nám nakonec povedlo je získat.

Poslední překážka před odjezdem na naši dalekou cestu byly ukradené šrouby z vlaku. Ty se nám podařilo najít a tak jsme se ještě ten večer vydali na cestu.

První zastávka nás čekala už následující den dopoledne ve Francii, kde jsme navštívili romantickou Paříž. Dokonce jsme se zašli podívat na obrazy do Louveru, přidali se k pařížským umělcům na Mont-Marteru a pořídili si fotku u Eiffelovky. Nakonec jsme zašli do pravé francouzské restaurace. Naše další zastávka byla v Itálii, kterou prozkoumala každá družinka zvlášť.

Když jsme se v úterý ráno probudili, zjistili jsme, že se právě nacházíme v Egyptě. Ten, jsme také prozkoumávali zvlášť, samozřejmě se to neobešlo bez mumií a nápoje, který dodává sílu. Odpoledne jsme se přesunuli do Indie, kde na nás čekalo velké dobrodružství. Museli jsme zachránit princeznu Romi před zlými mnichy, kteří věřili, že když ji obětují, bude jejich voda zase čistá. Naším úkolem bylo rozluštit dlouhou šifru, abychom zjistili, co máme dělat, nakonec se nám to přece jen povedlo a princezna byla zachráněna. A nejen to, dokonce se rozhodla přijmout pozvání Willyho Foga a přidat se k nám na cestě kolem světa.

Středa byla velmi zajímavým dnem. Nejdřív jsme totiž navštívili vzdálenou Čínu, o které jsme věděli jen to, že je tam hodně lidí. Což se nám potvrdilo hned při cestě na tržiště. Willy si totiž stěžoval, že mezi tou spoustou lidí je strašně těžké poznat ty, kteří jsou s ním. A jak to vyřešit? Nejlépe tím, že si koupíme trička, která si pak společně popíšeme. Brzy jsme si ovšem uvědomili, že nikdo z nás nemá na tričko peníze. A co se dá v takovém případě dělat? Jediná možnost je vydělat si je. Šli jsme tedy na úřad práce. Každý dostal dva úkoly, za které mohl nějaké peníze obdržet. Netrvalo dlouho a dostatek peněz měli všichni. Samozřejmě, že zdobení triček nebylo to jediné, co jsme v Číně zažili. Také jsme shlédli krásné taneční vystoupení a rozhodli se, že se tento čínský tanec musíme naučit. Odpoledne jsme se přesunuli do Japonska. A den jsme zakončili návštěvou čajovny, kterou pro nás uspořádala družinka Pastelek.

Ve čtvrtek nás čekal poznávací zájezd po Austrálii. Rozdělili jsme se do dvou skupinek a vyrazili. Během cesty jsme se dozvěděli zajímavosti o žralocích, naobědvali se u Mary&Jane, poznali jsme spoustu zvířátek žijících v Africe a vyzkoušeli jsme si jezdit na skateboardu. Zlatý hřeb dne na nás čekal v Sydney. Nejenže jsme tam navštívili luxusní restauraci, ale také jsme se šli podívat na představení do opery v Sydney. Představení bylo přímo strhující a všem se velmi líbilo.

Další den byl pro všechny velice zajímavý. Když jsme totiž dorazili na Aljašku, zjistili jsme, že je tam právě polární noc. Sice jsme si tak nemohly Aljašku pořádně prohlédnout, ale byl to velice silný

zážitek. Odpoledne jsme naopak dorazili do slunečného Mexika. Tam jsme si vyrobili pravou piňatu a rozdělili se na skupinky, ve kterých jsme si pro ostatní připravili nějaké představení.

Když jsme v sobotu přijeli do USA, doslechli jsme se o módní přehlídce, která se tam právě konala a princezna Romi si ji přála navštívit. Jenže jsme neměli peníze na vstupenku a proto jsme se rozhodli, že si je vyděláme. Tak jsme hledali zlaté valouny v řece Hudson, sbírali různé cenné rostliny v Grand Canyonu a zúčastnili se války pouličních gangů. Nakonec jsme se na přehlídku dostali všichni. Po obědě jsme se konečně mohli vypravit zpátky do Londýna. Už nám všem bylo jasné, že sázku vyhrajeme. Jenže najednou byl Willy obviněn z krádeže a zadržen. Protože jsme věděli, že Willy nic neudělal, rozhodli jsme se najít pravého pachatele. Při pátrání po něm jsme prošli celý Londýn, nakonec se nám ho podařilo objevit a předat policii. Když byl Willy opět volný, museli jsme rychle vyrazit na domluvené místo setkání, protože už nám zbývaly poslední minuty. Dorazili jsme včas a vše tedy dobře dopadlo.

A protože už jsme byli zpátky v Londýně, mohli nás v neděli navštívit rodiče. Zkráceně jsme jim ukázali, co všechno jsme ve světě zažili a byl čas jet domů. Ale někteří z nás se ještě ten den vrátili, aby mohli navštívit další země.

Hned večer na nás čekala Severní Korea. Ocitly jsme se v továrně, kde jsme měli sehnat co nejvíc materiálů. Ve dvou týmech jsme vše shromažďovali. Museli jsme se vyhýbat hlídačům, kteří by nás mohli chytit. I přesto, že bylo celé získávání docela náročné, oba týmy toho nasbíraly poměrně dost.

V pondělí dopoledne jsme navštívili Keňu, kde jsme si prošli zoologickou zahradu. Samozřejmě to nebyla obyčejná procházka, ale spíše závod, během kterého jsme museli plnit nejrůznější úkoly, například plazit se, vymyslet básničku, nebo skákat po jedné noze. Odpoledne jsme se přesunuli až do Singapuru, kde na nás čekalo velmi zajímavé bludiště. A čím bylo zajímavé? Šlo vlastně o imaginární bludiště a my jsme měli zjistit, kde má východ. O jeho tvaru jsme věděli jen to, že má více podlaží. Postupně jsme však získávali představu o tom, jak bludiště vypadá. Nejméně polovina lidí stihla bludištěm zdárně projít. Pak se ale přihnala obrovská bouřka a my se museli jít schovat do kuchyně. Tím tedy skončil náš den v Singapuru.

Příští den jsme cestovali do Řecka, kde se z nás na chvíli stali antičtí dramatici a herci. Naším úkolem bylo totiž vymyslet a zahrát ostatním divadlo. Mohly jsme tedy zhlédnout představení: Král Tyranus, Běžný den na Olympu a Héra a Nyx. Poté jsme ještě prozkoumali naše znalosti o řeckém divadle. Odpoledne nás čekalo něco trochu náročnějšího. Další zastávkou byl totiž Honduras – malý stát ve Střední Americe. Naším úkolem bylo vyluštit šifru. Nejdříve jsme ji ovšem museli získat a to šlo pouze přepálením provázků, na kterých šifra byla. Největší překážka byla, ale v tom, že přepálit provázek jsme mohli pouze svíčkou, se kterou jsme prošli asi 400 metrů potokem. A věřte, že to zní jednodušeji, než jaké to ve skutečnosti je.

Přišla středa a my se znovu vrátili do Řecka. Tentokrát na nás ale nečekalo divadlo, nýbrž olympiáda. Ve dvojicích jsme museli splnit spoustu sportovních i nesportovních úkolů. Ať už to byl závod se svázanýma nohama, učení se o řeckých památkách, nebo namalování portrét pusou, každý do toho dal všechno. Když jsme dokončili závod v Řecku, přesunuli jsme se do Somálska. Jak mnoho lidí asi ví, v Somálsku není zrovna přebytek vody. A naším úkolem bylo získat jí co nejvíc. Nejdříve jsme odpovídali na různé otázky o vodě a poté jsme jí získávali nejrůznějšími způsoby.

Další den ráno nás probudila Kaťuša – byli jsme v Rusku. Nasedli jsme do Transsibiřské magistrály a projížděli zemí. V každém vagónu na nás přitom čekaly různé úkoly. Stříleli jsme vzduchovkou, podepisovali se v azbuce a učili se fakta o trati, kterou jsme právě projížděli. Nakonec se nám podařilo Transsibiřskou magistrálou projet a ještě na chvíli jsme se stavili v Japonsku, kde jsme si vyráběli vlastní sushi. Z Japonska nás nečekala moc dlouhá cesta, odpoledne nás totiž čekal Americký Ninja faktor. A kde jinde než právě v USA. Říct, že tohle odpoledne bylo pro spoustu lidí výzvou, je asi nejpřesnější. Celé odpoledne bylo totiž o překonávání sebe sama. Plnili jsme úkoly jako rozbíjení vajíčka o hlavu, snědení půlky cibule, v plavkách dělat sudy přes kopřivy, stát 15 minut na jedné noze atd. Tím to ale ještě nekončilo. Druhá půlka programu totiž zahrnovala další úkoly, tentokrát v týmu. Tentokrát to bylo třeba luštění šifry, ujetí co nejvíce kilometrů, sbírání co nejvíce pus na co nejrůznější místa od nejrůznějších lidí, nebo se půl hodiny navzájem drbat.

Pátek byl poslední cestovní den. A poslední země, kterou jsme navštívili, byla Saudská Arábie. Tam jsme se zapojili do náboženské války. Naštěstí jsme všichni přežili a mohli jsme naši cestu po světě zdárně ukončit.

Samozřejmě jsme jak první, tak druhý týden sbírali body a tak jsme na konci měli vždy vítěze. První týden to byla Bára a druhý týden zvítězila Ráďa. Krásným zakončením našeho tábora se stal slibový oheň s rekordně velkou pagodou.

Letošní tábor jsme si všichni parádně užili a myslím, že nejsem jediná, kdo se už těší na ten příští.

Danča