Tábor 2016 - Cesta časem

Letošní tábor byl plný změn. Skautský oddíl ve Višňové se dostal do rukou našim skvělým Sedmikráskám a ty se svého úkolu chopily zdatně a s radostí. Přišly také s myšlenkou uskutečnit letošní tábor na 10 dní místo 2 týdnů, jak to bylo do teď.

Před odjezdem na tábor se stalo něco nečekaného. Z oblaku kouře a velkého rámusu vystoupil Artur a požádal děti o pomoc s opravou jeho stroje. Nebyl to jen tak obyčejný stroj, protože díky němu mohl Artur cestovat časem, ale teď byl rozbitý na součástky. Arturovi jsme slíbili, že mu pomůžeme a pozvali ho, aby s námi strávil letošní skautský tábor.

Večer u táborového ohně nám Artur vyprávěl, kde všude byl a co všechno zažil. Zajímalo ho, jaké to je v naší době, aby mezi nás lépe zapadl. Z debaty nás vytrhly zprávy o součástkách, které se při havárii stroje rozletěly do všech stran v okolí tábora. Táborníci neváhali a okamžitě se vydali součástky hledat. Cesta k nim nebyla snadná a bezpečná, číhal tu na nás medvěd, štiplavá zima i jedovatý plyn, ale nakonec se nám podařilo získat vše potřebné k opravě stroje.

Druhý den nám Artur předal nákres stroje času a pomocí součástek, které jsme získali, se nám podařilo opravit stroj času. Teda, ne tak docela. Některé součástky chyběly a tak je si je museli vyrobit sami. Když byl stroj hotový, tak nám Artur prozradil, že chce stroj času někomu předat. Chce ale, aby to byl jen ten nejlepší cestovatel! Ten, který bude mít na konci tábora na svých hodinách nejvíc získaných minut, vyhraje. A hned vzápětí jsme měli první možnost jak minuty získat. V týmech jsme si porovnávali své znalosti a fyzickou zdatnost, protože to žádnému cestovateli nesmí chybět!

Odpoledne jsme se přenesly do doby ledové. Viděli jsme mamuty, zažili krutou zimu a sháněli si potravu. Byla to naše první cesta strojem času a Artur nás velmi chválil.

V úterý ráno nás vzbudily neznámé zvuky a bouchání na stany. Když jsme se rozkoukali, tak jsme zjistili, že jsme se ocitli v pravěku a všude okolo nás běhají pravěcí lidé. Převlékli jsme se, abychom mezi ně zapadli a tak začal náš pravěký den.

Dopoledne jsme získávali od pravěkého kmene část jejich zásob z doby ledové, aby nám mohly matky kmene uvařit oběd. Poté jsme vzájemně zasvětili do našich kultur. Pár pravěkých lidí se učilo našim lidským dovednostem a řeči a odpoledne nás na oplátku pravěcí lidé naučili něco z jejich kultury – výrobu náhrdelníků, pečení placek a vytváření jeskynních maleb.

Ve středu jsme navštívili starověký Řecko-Řím. Dopoledne jsme poznávali tuto dobu každý se svojí družinkou a odpoledne jsme se naučili některé ze starých českých pověstí.

Čtvrtek nás přenesl do středověku a do našeho táborového městečka zavítal sám pan král se svou dcerou. Princezna si stěžovala tatínkovi, že je její království zaostalé a proto pan král nařídil, abychom se rozdělili na 2 skupiny, které se vydají na cestu do ostatních království a naučí se dovednostem, které obohatí naše království. Na konci naší cesty, když už jsme byli plní zkušeností, na nás čekalo malé tržiště a naše spacáky. Pan král nám je poslal, abychom tam mohli přespat, protože cesta zpět do tábora byla ještě daleká.

 Noc jsme v pořádku přečkali a ráno jsme se vydali na cestu do tábora.

Když jsme si řádně odpočinuli z dlouhé cesty, rozhodli jsme se jít v patách slavných vynálezců a sami si zkusit nějaké vyrobit.

V sobotu nás přišel překvapit zakladatel skautingu v Čechách- Antonín Benjamin Svojsík. Vyprávěl nám, jak to všechno začalo, o své cestě do Anglie a o svém setkání s Robertem Baden-Powellem. Společně jsme si potom zahráli hry.

Odpoledne jsme zavítali do dob první republiky a byli u některých důležitých rozhodnutí, které ovlivnili vývoj naší země.

V noci jsme prošli zkouškou odvahy v egyptské pyramidě.

Další den jsme se ocitli v nepřátelském prostředí 2. světové války. U snídaně se objevili 3 partyzáni, kteří už nějakou dobu utíkali před nacisty a začali nám vyprávět jejich příběh. Po nástupu tábor napadli nacisti a obsadili tábor. Byli jsme nuceni uprchnout d lesa a postavit si partyzánské úkryty a zamaskovat se. Nakonec jsme však získali munici a nacisty porazili.

Odpoledne jsme navštívili 60. léta a dařilo se nám skvěle! I Artur si pochvaloval.

Pondělní dopoledne se každá družinka ocitla v trochu jiném čase. Ale odpoledne jsme se všichni sešli v roce 2003 a děti si vyzkoušeli, jací byli jejich rádci jako děti. Musím tedy přiznat, že jsme byli hodně zlobiví. ☺

Zatím jsme cestovali pouze do minulosti. Změnu sebou přineslo úterní dopoledne. V družinkách jsme se přenesli do daleké i blízké budoucnosti.

Blížil se konec tábora a tak jsme se přenesli zpět do současnosti. Artur nás svolal, aby nám poděkoval, jak jsme byli šikovní a pomohli mu. V tom přijelo auto s třemi muži, kteří unesli Artura. Z auta jim vypadl dopis, ve kterém bylo napsáno, kam Artura odvezli. Nakonec jsme Artura našli a zachránili. Za to nás pozval do luxusní restaurace. Po výborné večeři Artur vyhlásil nejlepší cestovatele časem. Největší počet minut nasbírala Natálka a Skleněnka!

Poslední den tábora s dětmi se konal skautský desetiboj. Táborníci si tu ve dvojicích změřili síly v znalostech i dovednostech. Odpoledne vypukly velké přípravy na návštěvní večer a děti si balily své věci a těšily se domů. Večer se s námi rodiče zúčastnily nástupu, večeře a slavnostního zapálení ohne, u kterého jsme potom společně zpívali.

V táboře zůstali jen starší skauti a připravili se na posledních pár dní tábora. Bohužel skauty postihla nehoda, která naštěstí dopadla dobře. Tábor jsme pak ukončili návštěvou nemocnic a výbornými hamburgery.

Nakonec bychom vám chtěli poděkovat za pomoc při stavbě a bourání tábora.

Těšíme se na příští rok! ☺

Anežka ☺