Výprava do Plzně
Schůzka ve středu 12.3. začala jako každá jiná. Hrály jsme zábavné hry, které máme všichni v oblibě. Asi tak v půlce schůzky nám rádkyně oznámily, že pojedeme na velikonoční prázdniny do Plzně. Naše rádkyně Magda zařídila‚ abychom přespaly v klubovně u plzeňských skautů. Všichni už jsme se nemohly dočkat toho dne, kdy vezmeme krosny na záda, nasedneme na vlak a pojedeme do Plzně.
Čas letěl a letěl až nastala ta chvíle, středa 15 hodin, to byl sraz před klubovnou. Sešly jsme se kupodivu celá družinka Žlutých Rosniček. Všichni rodiče dostali pac a pusu a odjeli. Přijel autobus a my jsme si to štrádovaly do Příbrami, ve které přesedneme na vlak. Vlakem jsme po dlouhém čekaní odjely do Zdic. Ze Zdic rychlík pádil rovnou až do Plzně. Na místo jsme dorazily asi tak v 18 hodin. Na vlakové nádraží pro nás přišli dva kluci — členové skautu z Plzně. Ti nás zavedli do klubovny. Klubovna se zdála být malá‚ ale útulná to jo. V klubovně byla opravdu zima, a proto musely rádkyně zatopit. Lucka jim pomohla nasekat dřevo a tak. Protože cesta byla dlouhá, únava nás neminula‚ a proto jsme si vyčistily zuby a zalehly do spacáku.
Ráno nebylo vstávání dvakrát příjemné, protože některým holkám se chtělo na záchod. Když už byli všichni probuzeni z tvrdého spánku, Maruška a Magda připravily vynikající snídani a hlavně čaj, který každého postavil na nohy. Po snídani nám rádkyně oznámily, že navštívíme ZOO a podzemí Plzně. Když pro nás přišel Fred-skaut z Plzně, který nás doprovázel, vyrazily jsme na zastávku trolejbusu, kde se nakoupily jízdenky a mohlo se vyrazit. Jako první nás okouzlilo Plzeňské náměstí, na kterém stojí chrám, který je nejvyšší v republice. Samozřejmě jsme ho šli prozkoumat. Skončilo to tak, že jsme z výšky 102 m pozorovali město Plzeň a okolí. l když se někteří moc báli nakonec byli všichni spokojeni. V podzemí měli zavřeno, takže zklamání v našich tvářích nechybělo, ale hned na to jsme navštívili městskou radnici, ve které nám byla ukázána zdrobnělina Plzně.
A ted‘ to hlavní - návštěva ZOO. Hned na začátku naše bříška ovládla vynikající sváča. Po svačině jsme prohlédly ZOO do všech koutů. K našemu štěstí byla také otevřena část Dinoparku, takže o zábavu bylo postaráno. Když jsme se po namáhavém dni vrátily do klubovny, byla tam zima, jako když jsme přijely. Protože Lucce se role topiče neboli topičky moc líbila, tak přikládala a přikládala,až se na dřevěném teploměru na zdi objevilo 27 stupňů tepla. To už tam bylo opravdu vedro. Lucce to ale pořád nestačilo, a proto si z Plzně odvezla přezdívku topinka. Když už se chýlil večer a hlad začal klepat na dveře, rádkyně uvařily těstoviny s kečupem.
No to jsme se olizovaly. Ale protože den netrvá věčně a naše spacáky netrpělivě čekaly, odebraly jsme se ke spánku. Za chvíli přišel Fred neboli Fretka. Holky si dělaly srandu z bojovky a bobříka, jenomže Fred to vzal vážně a jen se zeptal, jestli chceme jít po skupinách a nebo jednotlivě a bojovka byla na světě. Byly jsme rozděleny na dvě skupiny, kde každá měla ešus, do kterého sbírala tolary — víčka od PET lahví. Vyhrála ta skupina, která měla víček nejvíce. Po bojové hře jsme si ještě povídaly dlouhou dobu srandovní vtipy.
Ráno jsme se probudily, připravily snídani a asi ve 12 hodin přišel Fred a odvedl nás na tramvaj, kterou jsme odjely na autobusové nádraží. Tam jsme se rozloučily a odjely domů. Ve Višňové jsme byly asi ve 14,50 hodin. Tento výlet byl opravdu fajn a doufám, že se bude ještě někdy opakovat.
Štěpánka
