úvodní » Družiny » Neaktivní » Tučňáci » Malá plavba po Berounce aneb jak důležité je míti Koumáka


Malá plavba po Berounce aneb jak důležité je míti Koumáka

Začalo léto, začaly prázdniny, dokonce občas svítí i sluníčko, a to vybízí k tomu podniknout nějakou tu akci. Jen co jsme vybalili z tábora už jsme balili na vodu. Odvážná družina Tučňáků se totiž rozhodla, pod vedením Vaška, zdolat řeku Berounku (nebo spíš zdolat část řeky Berounky ;-) ). Tady si můžete přečíst několik vět z našeho lodního deníku...

Posádka: Bára, Jana, Maruška, Verča, Luboš, Radek, Vašek, Magda

Neděle 13.7.2008; 18:00- sraz u klubovny a nakládání věcí, které jsou pečlivě sbalené v igelitovém pytli do Koumákova a Kyslíkova auta.
Poté jsme mohli vyrazit na cestu. Kyslík a Koumák nás odvezli do kempu asi 14 km vzdáleného od Plzně, který se jmenuje U Dolanského mostu. Jen co jsme dorazili na místo, postavili stany a dali sváču, někdo si všiml, že v jedné lodi je díra- no panečku, to nám to pěkně začíná :D. Naštěstí tam byl ještě Koumák, který se nabídl, že pro lepení dojede zpátky do Ostrova (nebo do Višňové?? teď si nejsem jistá). Takže Vašek s Koumákem nasedli do auta a jeli pro lepení. A my, kteří jsme zůstali, jsme šli obhlédnout kemp;-). Po několika hodinách se Vaškové vrátili i s lepením, díra se zalepila, Koumák odjel a my šli do spacáku nabírat síly na zítřejší vyplutí. Už víme, jak důležité je míti Koumáka :-)

1. den
Pondělí 14.7.2008

V 9:00 jsme měli vyplout, ale skutečnost byla poněkud jinačí ;-). Trochu se nám to vymklo a vypluli jsme asi kolem 10:30. Po vyhrabošení :D ze stanu jsme se umyli, nasnídali a všechno z pytlů jsme museli dát do barelů pro případ, že bychom se vyklopili. Pak jsme složili stany a šli nakládat barely do lodí. Než jsme vypluli, ještě proběhl menší rychlokurz vodáctví a mohlo se jít na věc. Pěkně jsme si pluli, kochali se krajinou, zdolali nějaký ten jez, sem tam se v někom probudil soutěživý duch a trochu se i závodilo :D. V době oběda jsme si dopřáli přestávku na svačinu (ještě, že jsme měli ty řízky z domova), odpočinuli si a plulo se dál. Lubošovi a mně (mně Magdě) se podařilo nějakým neznámým způsobem udělat díru v lodi. Vlastně to určitě nebyla naše vina ;-), prostě jsme nejspíš omylem vjeli na nějaký kámen a už to bylo!! Ona to ani taková díra nebyla, byla to spíš jen taková malá dírka.. no ale voda do lodi tekla. Ale Luboš má rychlé ruce a vodu vyléval, takže jsme se nepotopili :D. Večer jsme dorazili do tábořiště, kde jsme postavili stany, zalepili dírku v lodi a Radek začal vařit večeři. To ti bylo móóóc dobrý rizoto ;-). Po večeři jsme šli posedět do kiosku, kde prodával takový... no řekněme zajímavý pan prodavač. Měl růžovou košili, takže myslím, že netřeba říkat nic dál... No a my měli o zábavu postaráno :D. Povyprávěli jsme si pár veselých historek z natáčení, zhodnotili první den a šli jsme spát.

2. den
Úterý 15.7.2008

Ráno bylo skoro stejné jako včera jen s tím rozdílem, že vyplout se nám podařilo o něco dříve. Takže jsme vstali, umyli se, nasnídali, všechno sbalili a šup šup na loď. Pozměnili jsme zasedací pořádek v lodích a mohlo se vyplout. Tak jsme si tak pluli až jsme dostali hlad. Zastavili jsme u jedné "restaurace", kde jsme se pěkně rozšoupli ;-). Na stůl se nosily hranolky, smažáky, přírodní řízky, tatarky, oblohy a vrchol byly Vaškovy ovocné knedlíky, na které čekal asi hodinu, protože v kuchyni na něj jaksi zapomněli :D. Pak jsme naskákali do lodí a pluli do kempu, kde jsme měli nocovat. Když jsme dorazili na místo, tak jako obvykle jsem postavili stany a začali vařit večeři. Tentokrát vařila Bára. To ti byly móóóc dobrý těstoviny s kečupem ;-). Večer jsme si došli na čaj, ale žádný zajímavý pan prodavač tady neprodával, tak jsme zalehli do spacáků brzo. A protože měl Lubka (to je Lubošova nová přezdívka; ona se mu teda vůbec nelíbí, ale myslím, že je škoda, aby se o tom nevědělo;-) ) ve středu svátek, tak jsme pro něj ještě s Bárou udělaly menší koncert a zazpívaly píseň, kterou jsme složily extra pro něj :-).

3. den
Středa 16.7. 2008 (Lubka má svátek)

Když jsme ráno po snídani všechno sbalili, vydali jsme se vstříc dalšímu dobrodružství na vodě. Tento den byl prvním dnem, kdy nám svítilo sluníčko a bylo opravdu pěkně. Teda spíš jenom dopoledne, odpoledne se obloha už docela zatáhla. Dopluli jsme do jednoho kempu, který se jmenoval Višňová, takže jsme si připadali jako doma. Tam jsme si dali oběd nebo svačinu... no prostě něco takového. Odtud jsem poslali pohledy s pozdravem a vydali se dál na cestu. Měli jsme v plánu utábořit se v kempu Riviera, ale protože jsme byli pěkně rozjetý, dobře se nám pádlovalo řekli jsme si, že doplujeme ještě o něco dál. Měli jsem na výběr ze dvou kempů- Mischův ranč [míšův ranč] a nebo U Jezu. Jeden z těch dvou názvů se mi tak zalíbil, že jsem tak trochu ostatní donutila a přesvědčila, abychom jeli tam. Kde jsme nocovali můžete hádat ;-). Když jsem dopluli do kempu, vybalili jsme a dneska jsem já vařila večeři. To ti byla móóóc dobrá rýže s lečem ;-). Musím ale přiznat, že v tomto mnou prosazovaném kempu byla docela divná sprcha. Ale jinak to byl móóóc hezký kemp. Nejhezčí, ve kterým jsem kdy byla :-). Po večeři odjela Maruška s Bárou, protože Maruška měla nějaké zařizování s odletem na jazykový pobyt a Bára musela k lékaři. Večer jsme seděli venku a klábosili, no a pak už na nás čekal teplý spacák.

4. den
Čtvrtek 17.7.2008

Tento den byl posledním dnem naší plavby. Ráno jsem vše sklidili, opustili hezký kemp a pluli dál směrem do Berouna. Bylo docela ošklivě a zima, ale naštěstí nepršelo. Pluli jsme a pluli jsme a asi ve 13:30 jsme dopluli do Berouna. Měli jsme v plánu navštívit berounské medvědárium, ale jen co jsme vystoupili z lodí začalo dost pršet, a proto jsme nikam nešli. Čekali jsme v jednom kempu, najedli jsme se a dlouhou chvíli jsme si krátili vykopáváním nohy co nejvýš :D. V 16:00 pro nás přijel Štěpán a Pepa. K Pepovi se naložily lodě a jelo se domů.

Tak takové bylo naše zdolávání Berounky. Mně osobně se akce líbila, protože jsem mohla sedět, nenesla jsem žádnou těžkou krosnu, na kole jsme nejeli, nohy mě nebolely a že jsem asi až do soboty necítila levou ruku a levou půlku zad to mi ani nevadilo ;-). Ba nééé, trochu přeháním. Bylo to fajn a už se těším na nějakou další akci s Tuč tuč tuč a nejen s nimi :-)

http://www.youtube.com/watch?v=qA6O5i8XYWs