Bobří speciální výprava

Byl pozdní večer, první duben
začíná výprava, kde bavit se budem.
Dva Bobři na Dobříši stojí,
tmy a zimy se bojí.
Mezitím v Praze pilná Nika maká
a nemyslete, že se fláká.
Když desátá odbyla,
tak se všichni sešli,
hlad je zbarvil do běla
a do Tesca vešli.
Chleba za dvě koruny a pomeranč k tomu
a teď honem pojedeme, na večeři domů.
Českou hudbu hrajem taky,
vědomostí máme mraky.

Ráno dlouhá snídaně a za okny sníh,
na procházku po Praze, jedem na saních.
Nika však kluky opustit musí,
v nové práci štěstí zkusí.
Kluci jdou si zaplavat,
však netuší, že budou nadávat.
Ve vodě je chlóru plno
a plave tam celý Brno.
Po chlórové lázni
spěchají na oběd,
už je dost pozdě
a Kubi ani nedojed.
Odpoledne odpočinek,
oni tuší, co je čeká,
pátečního programu,
každý se ve snu leká.

Hned po ránu vyráží,
s velmi malou kuráží.
Čekají je totiž skály,
ne, že by se jich snad báli.
Už název hodně napovídá,
Divoká Šárka je přivítá.
Šplhají a zápolí,
Prahu z kopce uvidí.
Nebezpečí narůstá,
při sestupu dolů,
snad tu nikdo nezůstal,
v úterý maj školu.
Patrik klouže, nohama háže,
po chvíli si zadek zmaže.
Oběda si užíváme,
u potoka v lese,
příchozí pan policajt,
do nás neklid vnese.
Ve zdraví jsme přežili,
zatčeni jsme nebyli,
jedeme domů.

Bobři