Gulášová výprava do neznáma

Tato úžasná gulášová výprava do neznáma se uskutečnila 9. 4. 2011 přesně v 10:00 hodin. Sešli jsme se u klubovny, kde jsme výpravu také završili. Sešlo se nás dohromady šest. Míša, Mirča, Kuchta, Vládík, Kuba a Adam. Nesmím vlastně zapomenout na maskota, kterého si vybrali sami kluci, a to na psa Maxe. Po čtvrthodinovém čekání, jestli ještě někdo dorazí, jsme už mohli konečně vyrazit. Nejdříve jsme došli na Buda, kde jsme si v lese udělali první přestávku na menší sváču a odpočinek. Tam jsme si i zahráli hru Škatulata batolata a mohli jsme pokračovat dál. Ani nemohu popsat, kam až jsme došli. Prostě jsme šli rovnou za nosem.

a jednom rozcestí jsme se rozhodli, že si uvaříme oběd. Kluci se akčně vrhli do shánění kamenů, chroští, dřeva a všeho potřebného na rozdělání ohně. Chvilku trvalo, než se oheň rozhořel. Pak chvilku trvalo rozmístění ešusů, aby nespadly a aby se nevylila voda a poté i polévka. Po dlouhém bádání a koumání jsme na to přišli a kluci uvařili tak dobrou gulášovku, že neodolal ani Max. Všichni se přejedli a byli spokojení. Po uhašení ohně, zahlazení stop, sbalení všech věcí jsme se vydali dál. Došli jsme na louku. Tedy, byla to opravdu hodně velká louka, a tak jsme toho museli využít. Kluci chtěli hrát jen samé běhačky a dokonce došlo i na schovávanou. Myslíte si, že hrát na schovávanou na louce nejde? To neznáte Gepardy, poradí si opravdu se vším. Po vyčerpání všech her a i sil, jsme se znovu sebrali a pokračovali dál. Cesta pokračovala jen lesem, kluci po sobě házeli šišky, radovali se z každého potoka který jsme našli, a dokonce se radovali i ze spadlé klády, která je tak uchvátila, že si na ni každý musel stoupnout a vyfotit se na ní.

Nakonec jsme se však ve zdraví vrátili zpět do Višňové k naší skautské klubovně, kde jsme se rozloučili a mohli už jít každý domů.

Míša